Konec iluzí – těch peněžních

Česká národní banka dala zvýšením úrokových sazeb jasnou odpověď na otázku, zda bude řešení ekonomické postcovidové situace bezbolestné. Nebude.

Je to jasný vzkaz všem. ČNB má na starosti udržení nízkoinflačního prostředí. Logicky tak reaguje na současnou inflaci 4,1%, která nepochybně i přes zvýšení úroků dále poroste. Zvýšení úroků omezí ekonomické aktivity obyvatel i podniků, pochopitelně s negativním dopadem na vývoj HDP. Jinak to nešlo. Je to i vzkaz  pro vládní duo Schillerová – Maláčová. Že ani jedna z těchto dam nechápe, že nám buď naše peníze požere inflace nebo prostě zchudneme tím, že HDP klesne nebo poroste pomaleji, že jiná volba prostě neexistuje, je ukázkou, jak nekompetentní lidé ve vedení těchto ministerstev jsou. U paní Maláčové zvlášť, že by dále chtěla inflaci živit naprosto neadekvátním zvyšováním platů ve státní sféře (v ekonomii se tomu říká peněžní iluze).

Inflace je ale ještě složitější problém, který naše centrální banka možná zvládne přibrzdit, ale jejíž vývoj je dán ne v tuto chvíli ani tak domácí poptávkou (byť tou samozřejmě také), ale hlavně cenami nejrůznějších komodit ve světě a covidem porušenými logistickými procesy. Následky epidemie tady potom vytváří synergický efekt s politikou Evropské unie, které se říká Green Deal a rostoucími cenami emisních povolenek. Rostou ceny elektřiny a dalších energetických komodit a ty se nám do inflace propíšou, ať už chceme nebo ne. Vedlejším produktem bude ztráta konkurenceschopnosti evropských firem, otázkou je jen, jak moc fatální.

Pokud jde o tzv. Green Deal, tady lidé (a možná většina z nich zatím vůbec netuší, co se na ně v Bruselu za asistence našich politiků přichystalo) brzy pocítí jeho první reálné dopady v účtech za elektřinu. Ropa a plyn budou následovat, stejně jako postupné zdražování individuální dopravy tak, aby byla nákladově srovnatelná s elektromobilitou. S tím budou přicházet další defekty v ekonomice, které zatím neumíme ani odhadnout (výpadky v dodávkách elektrické energie, omezená mobilita obyvatel, aj.). A vzhledem k výsledku německých voleb se ani nedá očekávat, že by Evropská unie v zelené politice zařadila zpátečku. Prostě žádný optimismus.

Kdyby měl někdo pocit, že tu mluvím jako generál po bitvě, nechť se podívá na mé dřívější blogy.